Střelecká praxe

Přehled základních postupů k prokázání znalostí bezpečné manipulace se zbraní

a střelivem dle NAŘÍZENÍ VLÁDY 220 ze dne 10. července 2017, kterým se mění nařízení vlády č. 315/2011 Sb., o zkušebním řádu zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání zbrojního průkazu skupiny A až E

1. Základní pravidla pro manipulaci se zbraní a střelbu

1.1 Bezpečný směr

1. Bezpečný směr se určí tak, aby v běžném rozsahu umožňoval bezpečnou manipulaci se

zbraní v souladu s Vyhláškou č. 221 /2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona

o zbraních. Bezpečný směr je možno určit zejména tak, že směřuje k dopadišti střel

vymezenému provozním řádem střelnice.

2. Zbraň, u které nebyla provedena kontrola podle bodu 2 této přílohy, musí směřovat

do bezpečného směru.

3. Při zkoušce se nepřipouští simulace situací, při kterých by zbraň, u níž nebyla kontrola podle

bodu 2 této přílohy provedena nebo se kterou se simuluje nabitý stav zbraně nebo střelba,

nesměřovala do bezpečného směru.

4. Veškeré osoby přítomné při zkoušce musejí respektovat vymezený bezpečný směr a nesmí

do něj v průběhu zkoušky vstupovat nebo jinak zasahovat.

1.2 Rána jistoty

1. Rána jistoty se provádí vždy tak, aby zbraň směřovala do bezpečného směru.

2. Rána jistoty, při níž se provádí zamíření zbraně do bezpečného směru s využitím mířidel

zbraně, se provádí, pokud tak určí zkušební komisař, a to způsobem, který zkušební komisař

určí.

1.3 Nabití zbraně

1. Nabití zbraně se provede uvedením zbraně do stavu, ve kterém je ke střelbě zapotřebí pouze

stisknutí spouště.

2. Není-li vydán pokyn ke střelbě, musí být prst ruky mimo lučík zbraně. Zbraň neustále

směřuje do bezpečného směru. 

1.4 Prst mimo spoušť a lučík

Prst ruky na spoušti nebo v prostoru lučíku se považuje za porušení zásad bezpečné

manipulace, s výjimkou případů, kdy je stisknutí spouště nezbytné k záměrnému provedení

výstřelu nebo je v případě nenabité zkontrolované zbraně nezbytné pro manipulaci, například

provedení rány jistoty, nebo pokud takovou manipulaci se zbraní stanovuje její výrobce,

například před nebo při rozebrání zbraně.

1.5 Přerušení střelby

Přerušení střelby se provede s ohledem na konkrétní charakter situace, která k přerušení střelby

vedla, například při vstupu osoby do prostoru ohroženého střelbou nebo v případě jiné události

neumožňující pokračovat bezpečně ve střelbě. Při přerušení střelby lze zejména provést

kontrolu zbraně nebo zajistit zbraň vnější manuální pojistkou, pokud to konstrukce zbraně

umožňuje. Přitom je nezbytné směřovat zbraň do prostoru, kde by náhodný výstřel nezpůsobil

škody.

1.6 Ukončení střelby

1. Při ukončení střelby se provede kontrola zbraně podle bodu 2 této přílohy.

2. Je-li přítomen vedoucí střelby, zejména zkušební komisař, předloží se mu zbraň tak, aby

mohl provést vizuální kontrolu nábojové komory, popřípadě nábojových komor nebo

zásobníkové šachty zbraně. Předložení zbraně se provede se zbraní směřující do bezpečného

směru. Je-li zbraň vybavena odnímatelným zásobníkem, předloží se samostatně také

zásobník ke kontrole jeho vyústění.

2. Kontrola zbraně

2.1 Obecná pravidla

1. Účelem kontroly zbraně je její vybití a uvedení do stavu bezpečného pro odložení zbraně

nebo další manipulaci, například rozebrání zbraně. Zbraň, která není uvedena do bezpečného stavu, musí v průběhu zkoušky vždy směřovat do bezpečného směru.

2. V případě kontroly zbraně, jejíž konstrukce neumožňuje postup uvedený v bodě 2.2, je třeba

postupovat podle návodu jejího výrobce. O postupu, který výrobce udává, poučí zkušební

komisař žadatele a seznámí jej s umístěním a funkcí příslušných ovládacích prvků zbraně.

3. Využití dodatečných bezpečnostních prvků konkrétního typu zbraně pro její uvedení

do bezpečného stavu není povinnou součástí zkoušky.

4. Kontrola technického stavu vnitřního mechanismu zbraně, ověření funkčnosti zbraně

pro střelbu nebo průchodnosti vývrtu hlavně není povinnou součástí zkoušky.

5. Není-li v této příloze stanoveno jinak, provádí se kontrola zbraně vždy při první manipulaci

se zbraní. V případě, že zkušební komisař vyžaduje provádět opakovanou kontrolu zbraně

také v jiných případech, upozorní žadatele na nutnost jejího provedení před každou takovou

opakovanou kontrolou.

6. Je-li zbraň vybavena odnímatelným zásobníkem, který je při kontrole zbraně a jejím uvedení

do bezpečného stavu ze zbraně vyjmut, není vybití nábojů z vyňatého zásobníku povinnou

součástí zkoušky.

2.2 Postup při kontrole jednotlivých typů zbraní

a) Samonabíjecí pistole

1. Provede se vyjmutí zásobníku, po stažení závěru do zadní polohy se přes výhozné okénko

provede vizuální kontrola nábojové komory a zásobníkové šachty.

2. Po provedení vizuální kontroly lze závěr ponechat v zadní poloze nebo jej spustit do přední

polohy. V přední poloze závěru lze buď provést ránu jistoty, vypustit bicí mechanismus

za pomoci k tomu konstruovaného ovládacího prvku nebo manuálně bezpečným

bržděným spuštěním vnějšího bicího kohoutu nebo zajistit bicí mechanismus manuální

pojistkou.

b) Revolver

1. Provede se vyklopení nábojového válce a vizuální kontrola jeho nábojových komor.

2. Odložení zkontrolované zbraně se provede s vyklopeným válcem.

c) Zbraň se sklopnou hlavní nebo hlavňovým svazkem

1. Provede se sklopení hlavně nebo hlavňového svazku a vizuální kontrola nábojových

komor.

2. Odložení zkontrolované zbraně se provede buď se sklopenými hlavněmi nebo se

při uzamčení nenabité zkontrolované zbraně provede vypuštění bicího mechanismu

prostřednictvím rány jistoty nebo manuálně, připouští-li bicí mechanismus předložené

zbraně takový způsob vypuštění.

d) Opakovací zbraň s odsuvným závěrem

1. Jde-li o zbraň s odnímatelným zásobníkem, provede se vyjmutí zásobníku, otevření závěru

a následně vizuální kontrola nábojové komory a zásobníkové šachty. Jde-li o zbraň

s pevnou nábojovou schránkou, provede se otevření závěru a následně vizuální kontrola

nábojové komory a podavače nábojové schránky.

2. Odložení zbraně se provede se závěrem v otevřené poloze. Při uzamčení nenabité

zkontrolované zbraně se provede vypuštění bicího mechanismu prostřednictvím rány

jistoty.

3. Závady na zbrani nebo střelivu

3.1 Obecná pravidla

1. Popis možných technických příčin vzniku závady a možných způsobů likvidace selhaného

náboje, jakož i kontrola stavu vnitřního mechanismu zbraně není povinnou součástí

zkoušky.

2. Simulace jiných než výše uvedených běžných závad nebo předvedení alternativních,

například taktických, postupů při odstranění závady není povinnou součástí zkoušky.

3.2 Postup při jednotlivých závadách

a) Selhač

1. Nedojde-li k iniciaci náboje, je třeba vyčkat minimálně 10 vteřin se zbraní směřující

do bezpečného směru. Pokud výrobce zbraně nebo střeliva použitých k předvedení činností

podle vyhlášky č. …/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních, nebo

ke střelbě předepisuje vyčkat delší dobu, seznámí zkušební komisař žadatele s touto

skutečností.

2. Po uplynutí příslušné doby se provede kontrola zbraně podle bodu 2 této přílohy. Následně

je také třeba zkontrolovat otisk zápalníku na zápalce pro zjištění, zda je závada zapříčiněna

zbraní nebo střelivem.

b) Slabá rána

Provede se kontrola zbraně podle bodu 2 této přílohy. Následně se provede kontrola

průchodnosti vývrtu hlavně, které bude u zbraní většiny konstrukcí předcházet rozebrání

zbraně. V případě, že střela je uvízlá v hlavni, provede se její odstranění. Provedení rány jistoty

po kontrole zbraně, u které došlo ke slabé ráně, není porušení zásad bezpečné manipulace se

zbraní, a to zejména pokud je takový způsob uvolnění spoušťového a bicího mechanismu

nezbytný pro její rozebrání.

c) Zádržka

1. Závadu je třeba řešit s ohledem na její konkrétní charakter. Zpravidla se nejprve provede

vyjmutí zásobníku, je-li zbraň vybavena odnímatelným zásobníkem, a vnější vizuální

kontrola zbraně a zjištění druhu závady.

2. Následně se provede odstranění příčiny zádržky.

3. V případě, že nelze vysunout zásobník, například z důvodu náboje vzpříčeného

ve vývodkách zásobníku, je třeba pokud možno zachytit závěr v zadní poloze a odstranit

příčinu zádržky přes výhozné okénko.

4. Částečné rozebrání a složení zbraně

4.1 Obecná pravidla

1. Bezprostředně před částečným rozebráním zbraně se provede kontrola zbraně. Po složení

zbraně se provede kontrola správného a úplného složení a kontrola funkce zbraně, a to

zejména přezkoušením funkčního cyklu zbraně a ránou jistoty.

2. Zkušební komisař vždy dotazem zjistí, zda je žadatel seznámen s konstrukčním řešením

a postupem rozebrání a složení předložené zbraně a případně jej ústně poučí o tomto postupu

a seznámí žadatele s umístěním a ovládáním rozborných prvků zbraně. Zkušební komisař

však žadateli postup rozebrání a složení předložené zbraně sám prakticky nepředvádí.

3. V případě zbraně, jejíž konstrukce neumožňuje výše uvedený postup, je třeba postupovat

podle návodu jejího výrobce. O postupu, který výrobce udává, poučí zkušební komisař

žadatele a seznámí jej s umístěním a ovládáním příslušných rozborných prvků zbraně.

Obsahová náplň praktické části zkoušky dle Vyhlášky č. 221/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních.

§ 5

Obsahová náplň praktické části zkoušky

(1) V praktické části zkoušky žadatel k prokázání znalostí bezpečné manipulace se

zbraní a střelivem samostatně předvede

a) prohlídku zbraně za účelem zjištění, zda není v nabitém stavu,

b) částečné rozebrání a složení zbraně v rozsahu, který je nutný k běžnému vyčištění zbraně

po střelbě, a

c) postup při přípravě zbraně a střeliva ke střelbě, postup při zjištění závady na zbrani

při střelbě a postup při ukončení střelby.

2) Zbraň nebo zbraně k předvedení činností uvedených v odstavci 1 a ke střelbě

na pevný cíl podle § 6 určí žadateli zkušební komisař.

(3) K předvedení činností uvedených v odstavci 1 se použije zbraň nebo zbraně

obvyklého typu odpovídající skupině zbrojního průkazu, kterou žadatel uvádí v přihlášce.

(4) Při předvádění činností uvedených v odstavci 1 se použijí jako střelivo náboje

neobsahující výmetné náplně, nárazové slože ani zápalky se zápalkovou složí.

(5) K prokázání znalostí bezpečné manipulace se zbraní a střelivem nelze připustit

pouze slovní popis činností uvedených v odstavci 1.

§ 6

(1) Žadatel provede po předvedení činností uvedených v § 5 odst. 1 střelbu na pevný

cíl. Ke střelbě na pevný cíl se použijí zbraně obvyklého typu odpovídající skupině zbrojního

průkazu, kterou žadatel uvádí v přihlášce. Přitom se vždy použije v případě žadatele o vydání

zbrojního průkazu

a) skupiny A a B dlouhá kulová nebo krátká kulová zbraň,

b) skupiny C dlouhá kulová a dlouhá broková zbraň, nebo

c) skupiny D a E krátká kulová zbraň.

(2) Střelba na pevný cíl se provádí na střelnici podle § 1 odst. 2 písm. e) nebo § 52

zákona v poloze vstoje. Žadatel o vydání zbrojního průkazu je povinen při střelbě použít

vhodné ochranné pomůcky, které určí zkušební komisař nebo které jsou stanoveny provozním

řádem střelnice. Žadatel je bez ohledu na předchozí větu oprávněn při střelbě používat

zdravotnické prostředky2), které běžně využívá, nebrání-li jejich použití zachování zásad

bezpečné manipulace se zbraněmi a střelivem a dodržení bezpečnostních pravidel střelby.

Oporu zbraně při střelbě může použít pouze žadatel o vydání zbrojního průkazu skupiny A, B

nebo C, jde-li o střelbu z dlouhé kulové zbraně.

(3) Ke střelbě z dlouhé nebo krátké kulové zbraně je možné namísto zbraně pro náboj

se středovým zápalem použít dlouhou nebo krátkou kulovou zbraň ráže .22 LR; ke střelbě

z dlouhé a krátké kulové zbraně se použijí kulové náboje s jednotnou střelou. Ke střelbě

z dlouhé brokové zbraně se použije dlouhá broková nebo kombinovaná zbraň s hlavní ráže

12 nebo 16 a brokové náboje s hromadnou střelou s broky velikosti 2 mm až 3,5 mm.

(4) Při střelbě z krátké kulové zbraně se jako cíl použije pistolový mezinárodní

terč 50/20 nebo bílý terč o rozměru 550 x 550 mm se soustřednými kruhy o vnějším průměru

500 mm a s černým kruhovým středem o průměru 200 mm a při střelbě z dlouhé kulové

a brokové zbraně se jako cíl použije malorážkový mezinárodní terč nebo bílý terč o rozměru

250 x 250 mm se soustřednými kruhy o vnějším průměru 155 mm a s černým kruhovým

středem o průměru 112 mm, pevně uchycený v cílovém prostoru střelnice. Pokud se nepoužijí

papírové terče, musí terčové zařízení umožňovat vytištění série hodnocené střelby včetně

grafické podoby terče s vyznačenými zásahy.

(5) Před zahájením hodnocené střelby je žadatel o vydání zbrojního průkazu oprávněn

ověřit si správnost nastřelení zbraně, a to v případě krátké kulové a dlouhé kulové zbraně

třemi výstřely a v případě dlouhé brokové zbraně jedním výstřelem.

§ 8

Vyhodnocení praktické části zkoušky

(1) Žadatel, který řádně a v dostatečném rozsahu nepředvede, že ovládá bezpečnou

manipulaci se zbraní při činnostech uvedených v § 5 odst. 1, je hodnocen stupněm

„neprospěl“.

(2) V praktické části zkoušky je žadatel hodnocen stupněm „prospěl“, jestliže vedle

zvládnutí činností uvedených v § 5 odst. 1 při střelbě na pevný cíl podle § 6 dosáhne

a) nejméně 2 zásahy v terči z dlouhé kulové zbraně na vzdálenost 25 m z 5 možných výstřelů

v čase nejdéle 5 minut nebo nejméně 2 zásahy v terči z krátké kulové zbraně na vzdálenost

10 m z 5 možných výstřelů v čase nejdéle 5 minut, jde-li o žádost o provedení zkoušky

k vydání zbrojního průkazu skupiny A,

b) nejméně 4 zásahy v terči z dlouhé kulové zbraně na vzdálenost 25 m z 5 možných výstřelů

v čase nejdéle 5 minut nebo nejméně 4 zásahy v terči z krátké kulové zbraně na vzdálenost

10 m z 5 možných výstřelů v čase nejdéle 5 minut, jde-li o žádost o provedení zkoušky

k vydání zbrojního průkazu skupiny B,

c) nejméně 4 zásahy v terči z dlouhé kulové zbraně na vzdálenost 25 m z 5 možných výstřelů

v čase nejdéle 5 minut a nejméně 3 zásahy terče z brokové zbraně na vzdálenost 25 m

z 2 možných výstřelů v čase nejdéle 3 minuty, jde-li o žádost o provedení zkoušky k vydání

zbrojního průkazu skupiny C,

d) nejméně 4 zásahy v terči z krátké kulové zbraně na vzdálenost 15 m z 5 možných výstřelů

v čase nejdéle 2 minut, jde-li o žádost o provedení zkoušky k vydání zbrojního průkazu

skupiny D, nebo

e) nejméně 4 zásahy v terči z krátké kulové zbraně na vzdálenost 10 m z 5 možných výstřelů

v čase nejdéle 3 minut, jde-li o žádost o provedení zkoušky k vydání zbrojního průkazu

skupiny E.

(3) Zásahem v terči se rozumí zasažení terče střelou nebo jednotlivým brokem

do prostoru na něm vyobrazených soustředných kruhů.

(4) Zkušební komisař zkoušku ukončí a v praktické části zkoušky ohodnotí žadatele

stupněm „neprospěl“, pokud žadatel při praktické části zkoušky vlastním zaviněním

a) poruší zásady pro bezpečné zacházení se zbraněmi a střelivem, čímž bezprostředně ohrozí,

nebo by v praxi bezprostředně ohrozil bezpečnost osob, nebo

b) opakovaně poruší zásady pro bezpečné zacházení se zbraněmi a střelivem.